Their Ànima Negra red wine was an instant success and recognition from international wine authorities was immediate. In 1999, Ànima Negra won the price of being Spain’s best Red Wine of the Year. There were only two problems: they could not produce enough volume to keep up with demand, and they ran into a trademark dispute and had to rename their wine. It is now called ÀN.
They experimented with, but discontinued, a Cava sparkling white wine, and also started a blend of red grapes, the ÀN/2. Today, there are three tintos: ÀN, ÀN Son Negre, both with 95 % of the Callet grape variety, ÀN/2, with 65 % of Callet, plus Quíbia, a fruity white wine made from Premsal and Muscat grapes.
The 2008 grape harvest started this week. The grapes shown here are destined for the ÀN Negra Viticultors S. L.; the grape shown is the Syrah variety, I believe. This year’s harvest promises to make for a good quality wine, but not many grapes survived the massive rainfalls in May and June of this year.
Resource:Mallorca Daily Photo Blog
Když se řekne německé nebo moselské víno, většina pamětníků si nejspíše vybaví pojmy jako Schwarze Katze nebo Liebfraumilch, které byly u nás na některých místech k dostání už za minulého režimu. Tyto spíše turistické vábničky ovšem v žádném případě nebyly důstojnými zástupci ušlechtilých vín, pocházejících z malebných vinic, táhnoucích se po březích řek Mosel, Saar anebo Rüwer.
Teprve v posledních letech se tak k našim zákazníkům začala dostávat německá vína, která již od dob římských císařů prokazují svůj jedinečný charakter, definovaný fantastickou ovocností a svěžestí. Německo a Mosela konkrétně, to je především a hlavně ryzlink, světově proslulý ve svých sladkých variacích, i když čím dál větší oblibě nejen německých zákazníků se v posledních letech těší suchá a polosuchá vína, těžící maximálně z neopakovatelné kyselinky, která se na celém světě rodí právě a jen na místních svazích. Další neoddiskutovatelnou výhodou německých vín je fakt, že přes obdivuhodná hodnocení světových znalců vín (žádná vinařská oblast světa nemá tolik bílých devadesátkových vín v časopisech Wine Spectator nebo Wine Enthuziast), si drží stále velmi přijatelné ceny a jsou tudíž dostupná běžným konzumentům.
Ale bylo by nepřesné tvrdit, že němečtí vinaři umí pouze skvělý ryzlink. Některé další německé vinařské oblasti, jako např. Pfalz nabízejí úžasné tramíny nebo rulandy šedé, které se směle popasují i ze slavnějšími konkurenty z nedalekého Alsaska. Zapomenout nelze ani na červená vína, která např. v Bádensku reprezentují výtečné rulandy modré či merloty.
V české maloobchodní síti a většině vinoték je kvalitní víno od našich západních sousedů stále spíše Popelkou. Objevilo se však již několik dovozců, kteří tato vína nabízejí prostřednictvím svých internetových obchodů. Jedním z těch, u nichž naleznete zaručeně širokou a kvalitní nabídku za dostupnou cenu je společnost Vínotip Praha. Na adrese www.vinotip.cz můžete vybírat nejen z moselských rieslingů, ale i z produkce vinařů z dalších německých oblastí. V nabídce je také několik druhů degustačních balíčků, které Vám dají ten nejlepší obrázek o kvalitě německého vína.
Na závěr pár praktických rad, jak se orientovat v označení německých vín. Preferujete-li suchá vína, hledejte v názvu vždy přídavek „trocken“ Najdete-li na etiketě přídomek „feinherb“ nebo „halbtrocken“, jedná se v zásadě o polosuché víno, s jemným dotekem zbytkového cukru. Sladká německá vína žádné zvláštní označení nemají, tudíž na etiketě najdete pouze odrůdu, např. Riesling, dále obvykle název vinice, např. Trittenheimer Apotheke a rovněž přívlastek, např. Spätlese (pozdní sběr). Za zmínku jistě stojí, že vysokou kvalitu mají v Německu velmi často i nepřívlastková vína, označovaná jako „Qualitätswein“.
Pokud jste tedy dosud neměli ve své sklenici jiskrný zlatavý mok z moselských strání, určitě to napravte a rozšiřte si tak své vinařské obzory o další jedinečný zážitek, ze kterého možná vznikne, jako v našem případě, láska na celý život!