Rozhovor s Michalem Zahrádkou

| 10/11/2014 | 0 Comments

„Schunk patří zaměstnancům a je to velice efektivní.“


Michal Zahrádka, MBA, Managing Director, Schunk Praha s.r.o.Michal Zahrádka vede v Česku technologickou společnost Schunk, která se zaměřuje hlavně na uhlík, carbon, grafit a tribologii. Michal v minulosti pracoval i v oblasti bezpečnosti a dokonce vybudoval mezinárodní tým odborníků na prevenci a detekci hospodářské kriminality. Jak je na tom výzkum a vývoj v Česku? A jsou produkty, které společnost Schunk v Plzni vyrobí vůbec české?

Oblastí, kterým se česká pobočka koncernu Schunk zabývá, je opravdu mnoho. Vašimi hlavními hesly jsou “mobilita, energie a průmysl”. Co si pod tím konkrétně představit?

„Zkusím vám popsat Váš běžný den na pozadí našich výrobků. Ráno se probudíte a rozsvítíte světlo. V generátorech elektráren se točí naše uhlíkové kartáče pro přenos proudu, v primárních I sekundárních okruzích jaderných elektráren jsou naše těsnění. V solárních panelech jsou naše vysokoteplotní rošty. Pokud máte elektrický kartáček jsou v něm naše komponenty, stejně tak jako v pračce, či vysavači. Sjedete dolů výtahem v jehož motoru jsou naše uhlíky. Pokud pojedete autem, pak vězte, že například v běžném voze střední třídy je asi 37 našich komponentů od součástek startérů přes sintrované díly převodovek až po vstřikování paliva. Pokud pojedete vlakem, nebo tramvají setkáte se s našimi díly od uzemňovačů po pantografy. Naše díly jsou v tryskových motorech dopravních letadel a hřídel moderních lodních šroubů obepíná naše těsnění. Zapnete si navigaci a satelit který Vás lokalizuje je potažen naší ochrannou vrstvou. A tak bychom mohli pokračovat dále třeba až na Mars což je asi nejdále, kam se naše výrobky dostaly, přesto jste  o naší firmě asi nikdy neslyšel. Je to proto, že Schunk nevyrábí finální výrobky, ale vysoce specializované komponenty. Naším světem je grafit a výrobky z něho.“

Jak moc se v průběhu doby měnilo zaměření společnosti Schunk v Česku?

„V minulém roce oslavila skupina Schunk 100 let a letos se chystáme oslavit 20 let od založení Schunk Praha. Za tu dobu se zásadně změnila filosofie českého Schunk jako firmy. Od původního zaměření na efektivní a levnou výrobu dnes směr firmy určují výzkum a inovace. Myslím, že česká firma dnes už v globální konkurenci nemá šanci uspět jen levnou pracovní silou. Například náš standartní výrobek je uhlíkový kartáč a od velikosti krabičky cigaret jsme se za dvacet let posunuli k velikosti dva krát dva milimetry.“

A dají se produkty, které v Plzni vyrobíte, považovat za “české”?

„Ano, určitě. Nicméně grafit je velmi fyzikálně extrémní materiál například elektrografit se vyrábí při teplotě  3100 C a s tím souvisí I extrémně náročná výroba. Proto například grafitovací pece máme pro celý svět jen na dvou místech v hlavním závodě v Heuchelheimu v Německu a v Rakousku. Nejde ani tak o přenositelnost technologie, ta je snadná, ale o zkušenost a mistrovství lidí, kteří se na výrobě podílí. “Der Grafitierer” – tedy mistr pece je něco jako houslař – napůl řemeslník a napůl umělec. Rodí  se dlouho a trvá přes deset let než získá potřebný cit pro materiál. U nás v Plzni se zabýváme sice “jen” finální výrobou z již vyrobených surovin, nicméně průměrná délka pracovního poměru je u nás bezmála 9 let. A to svědčí o spoustě věcech.“

V průběhu ekonomické recese Schunk avizoval, že je jednou z mála firem, která nesnižuje platy a daří se jí. Udrželi jste si “standard” i po opadnutí vlny recese? A pozorujete aktuálně větší zájem o investice v oborech, které jsou pro vás klíčové?

„Odpověď je ano, ano a ano. Zde  však musím podotknout, že Schunk je tak trochu jiná firma. Když v roce 1947 zemřel zakladatel firmy Ludwig Schunk odkázal celou společnost jejím zaměstnancům. Součástí jeho testamentu je také důraz na finanční stabilitu, investice z vlastních prostředků a ochranu pracovních míst. To jsou hodnoty jimiž se řídíme po celou dobu naší existence a hodnoty jež nám umožnily se mnohem lépe připravit a čelit krizi, než u jiných společností.“

Rozuměl jsem dobře, že firma patří zaměstnancům?

„Ano, skupina Schunk patří formálně nadaci Ludwiga Schunka a tato patří zaměstnancům společnosti. S naší socialistickou zkušeností zní tento model neuvěřitelně, ale je velice efektivní a tím, že firma nemusí zisk rozdělovat mimo společnost a může je sama investovat do vlastního rozvoje získává oproti konkurentům trvalý náskok v oblasti vývoje a výzkumu. Nicméně pokud se daří, část zisku je vyplacena zaměstnancům a ti jako podílníci získávají stejnou částku podílu: ať se jedná o dělníka, či ředitele. To je též jev v dnešním světe mimořádný.“

V poslední době se často hovoří o potenciálu afrického trhu, hlavně pokud jde o poptávku po technologiích, strojírenském průmyslu apod. Je to tak?

„Evropa udělala v pomoci Africe naprosto fantastickou práci v celém spektru možné pomoci od  individuálních dobrovolníků až po velké mezinárodní projekty. I díky této pomoci se Afrika obrovsky posunula vpřed. Evropa se ale bohužel  zatím nedokázala tomuto vývoji přizpůsobit. Možná je to otázka vnímání Afriky Evropu. V jižní Africe jsem kdysi působil a tak si uvědomuji, jak je náš pohled na Afriku a její potřeby svázán stereotypy a v evropském kontextu I jakýmsi post koloniálním klišé. A tak z hlediska rozvojové pomoci Evropa v zajetí “Vzpomínek na Afriku” dál posílá pytle s moukou, zatímco Čína tam staví silnice a buduje infrastrukturu. Afrika má skvělý investiční I obchodní potenciál, který lze rozvíjet ruku v ruce s pomocí, kterou Afrika stále bytostně potřebuje.“

Výzkum a vývoj – tedy veřejné investování, které je pro vás stěžejní. Co vás v této oblasti aktuálně “trápí”? Je Česká republika, případně Evropská Unie dobrým partnerem?

„Jako asi každou společnost na špičce technologického vývoje nás trápí ochrana duševního vlastnictví. Plagiátorství vždy otupuje úsilí lidí, kteří posouvají výzkum vpřed a zároveň ho zdražuje. Schunk Praha je hlavním partnerem programu Výzkum a vývoj Česko-německé obchodní a průmyslové komory, při kterém se setkávám s obrovským nasazením a snahou posunut věci kupředu. Mohu tedy říci, že Česká republika dobrým partnerem je.“

Čím se vyznačují německé společnosti, pokud jde o management? Přeci jen jste v úzké vazbě na centrálu…

Mohu důkladně posoudit jen tu svoji…ale za sebe mohu říct, že pílí, skromností a hodnotovou ukotveností. Řeknu Vám příklad: Na prvním setkání generálních ředitelů koncernu se po jednání všichni ti ředitelé zvedli a zcela samozřejmě odnesli svůj šálek do myčky. Je to naprostá banalita, ale mnoho se z ní dozvíte o hodnotách lidí s nimiž pracujete.“

Schunk, to je víc než 60 společností v osmadvaceti zemích a přes 8 tisíc zaměstnanců. Jak významná je Praha?

„My se tu moc nezabýváme pozorováním vlastního pupíku, jak říkají Angličani. Praha byla první východoevropskou pobočkou společnosti, patří k výrobní páteři společnosti Rakousko-ČR-Německo a my doufáme, že díky investicím do výzkumu a vývoje bude i nadále platným hráčem v rámci skupiny.“

Dočetl jsem se, že jste se v minulosti pohyboval v oblasti bezpečnosti. Dokonce jste vybudoval mezinárodní tým odborníků na prevenci a detekci hospodářské kriminality…. Je to tak?

„Ano, to jste řekl moc hezky. Musím si tu krásnou formulaci poznamenat na horší časy… (smích) Ne vážně: pracovali jsme v Evropě, Latinské Americe, Africe, Rusku a kde všude a byli jsme vážně skvělí. EY odhaduje průměrnou výši ztrát z podvodů ve finančních institucích na 5% obratu, my jsme dosahovali 0,2%. Byli jsme mladí a drzí: skvělá parta, kde nikdo nikomu nic nedaroval a sarkasmus tekl proudem. Bohužel to ale znamená devět měsíců v roce na cestách a děti se nedají vychovávat přes Skype.“

A jaká byla Vaše cesta do této přední manažerské pozice?

„Náhoda, jak už to tak bývá. Pracoval jsem v Anglii jako manažer v jedné finanční skupině. V lednu 1999 mi jeden moudrý člověk nalil po práci skleničku a zeptal se mě, co vím o security a o podvodech. Absolutně nic. O patnáct později mi jiný moudrý člověk nalil skleničku a zeptal se mě, co vím o grafitu… Je příjemné vědět, že I v dnešním světě má Forrest Gump pořád ještě šanci.“

 

Autor: Jaroslav Kramer

 

Tags: , ,

Category: ČESKY, ROZHOVORY