Rozhovor s Georgem Stögerem, prezidentem spolku Rakušanů

| December 27, 2012 | 1 Comment

StogerMag. Georg Stöger je partnerem ve společnostech AUDITOR, spol. s.r.o. v České republice, AUDITOR SK s.r.o. na Slovensku a STÖGER & PARTNER Wirtschaftstreuhand- und SteuerberatungsgmbH v Rakousku.

Váš spolek i letos jako vyvrcholení společenské sezóny pořádá ples. Takže když se řekne vídeňský ples….

… vybaví se člověku pravděpodobně především spojení ples v opeře, známé valčíkové melodie Johanna Strausse, slavnostní róby, nezaměnitelná atmosféra historických budov, možná i tradiční program s polonézovým předtančením nebo půlnoční čtverylkou.

Které zajímavosti naopak všeobecně známé nejsou?

Za zmínku určitě stojí, že první oficiální vídeňský Ples v opeře se konal 11. prosince 1877, i když historie plesů ve Vídni sahá až k počátkům 19. století. Dnešní tradice je oblíbená po celém světě, důkazem jsou plesy vídeňského typu pořádané v New Yorku, Dubai či Kuala Lumpur. Celkově se Vídni každoročně koná až 450 plesů.

Jaký je rakouský ples v Praze?

Unikátní.

Cílem plesu je přiblížit pražským návštěvníkům atmosféru vídeňských plesů a rakouské tradice v kombinaci s pražským geniem-loci reprezentačních prostor Žofína. Za Spolek Rakušanů v České republice ho nepřetržitě organizujeme již od roku 2000. Ples otevírá kromě jiných i velvyslanec Rakouské republiky, kterému koluje v žilách habsburská krev.

Snažíme se dodržet většinu již zmíněných tradic. Za všechny jmenujme ještě debutantství – čili oficiální uvádění mladých hochů a dívek do společnosti, a to symbolicky prostřednictvím účasti a předtančení čerstvých maturantů Rakouského gymnázia v Praze.

V čem se pražský ples odlišuje od toho klasického vídeňského?

Žádný velký rozdíl zde není. Snažíme se ponechat co nejvíce společných tradic. Na druhou stranu, vedle polky a vídeňských valčíků nabízíme i populární hudbu, snažíme se tak být atraktivní i pro mladší generaci. Rozdílem je i charitativní zaměření celé akce, protože čistý výtěžek z prodeje vstupenek je věnován podpoře preventivního lékařství na českých školách.

Jak vy osobně vnímáte rakouský žofínský ples?

Těším se na něj. Pro mě má náš ples několik dimenzí.  Především vnímám spojení dvou tradic – rakouské plesové a české taneční. V Česku je taneční tradice hluboko zakořeněná, cech tanečních mistrů zde byl založen už v 18. stolení. A bezprostředně po zániku Rakousko – uherské monarchie vznikla nová stavovská organizace Klub tanečních mistrů Království Českého. I současná živá tradice tanečních kurzů pro dospívající je nejen v evropském měřítku ojedinělá.  A na plese je tohle všechno samozřejmě vidět – lidé stále rádi tančí. Jako prezident pořádající organizace mám tu čest být jedním z těch, kteří ples otevírají. Onen večer také využívám příležitosti pozdravit významné klienty naší poradenské společnosti AUDITOR,  kteří se tradičně rádi účastní a poznat další zajímavé osobnosti české i mezinárodní společnosti. Složení účastníků je velmi pestré;  od studentů, přes podnikatele, až po představitele politického a veřejného života obou zemí. A v neposlední řadě se samozřejmě těším na „wiener schnitzel“, který je připraven k ochutnání.

Vlastníte poradenskou společnost AUDITOR, která podniká jak v České republice, tak v Rakousku. Mohl byste ji v krátkosti představit?

Existence naší společnosti je  v Rakousku delší než v České republice, kde podnikáme přes 20 let. Naším hlavním cílem v obou zemích je poskytování vysoce kvalitních služeb v oblasti účetnictví, auditu, daňového a podnikového poradenství. Prostřednictvím našich kanceláří v Praze, Pelhřimově a v Brně jsou naši zaměstnanci k dispozici klientům z celé České republiky. Naše pobočka v Bratislavě je určena pro poskytování identických služeb i na Slovensku.

Zmínil jste Vaši dvacetiletou podnikatelskou zkušenost na českém trhu.  Povíte nám o ní více?

I když jsem jako Rakušan vyrůstal v sousedství, Praha pro mě při mém příchodu v roce 1991 představovala úplně jiný svět. Ze začátku například téměř neexistovaly vhodné kancelářské prostory s dostatkem telefonních linek. Vjezd do centra Prahy nebyl kvůli emisím vůbec dovolen. Právní systém byl vcelku neprůhledný a jednání se státní správou vyžadovalo velkou dávku trpělivosti. Charakter našich služeb byl zcela nový, a tak jsme se společně s prvními klienty teprve učili, za kolik máme poradenství nabízet. Zavedení nového daňového systému v roce 1993 umožnilo více strukturované a metodické podnikání. V druhé polovině 90. let se trh s kancelářskými prostory ještě více stabilizoval. Další vývoj byl zásadně urychlen i vstupem ČR do EU v roce 2004. Vnímám dnes Českou republiku jako velmi moderní zemi s mezinárodně orientovanou ekonomikou.

Liší se nyní poskytování poradenství pro Čechy a Rakušany?

Naše kanceláře v České republice jsou více zaměřeny na mezinárodní, než na českou klientelu.  Podle našich zkušeností se obvykle mladí Češi velmi rychle dokáží zorientovat v mezinárodním prostředí. Průměrný věk českého manažera je také nižší než věk manažerů v Rakousku a spolupráce s nimi je tak méně formální.  Také se zdá, že Češi jsou kariérně ambicióznější a pracují s větším nadšením. Navíc jsou více připraveni se učit cizím jazykům, a ochotnější vyjíždět na zahraniční stáže a služební cesty i nad rámec obvyklé pracovní doby.

Tags: ,

Category: ČESKY

About the Author (Author Profile)

The leading interactive online forum for important, forward-looking and timely voices and opinions in Central Europe.

Comments (1)

Trackback URL | Comments RSS Feed

  1. [...] Companies need applied research! Rozhovor s Georgem Stögerem, prezidentem spolku Rakušanů [...]

Leave a Reply